Ekonomie vytápění palivovým dřevem

Dřevo je obnovitelný zdroj - biomasa a jeho spalování je dosud nejekologičtější způsob vytápění. Uvolněné CO2 je v rovnováze s množstvím které strom absorboval a které nový strom opět absorbuje, čili je tzv. uhlíkově neutrální. Poptávka po dřevu podporuje lesní hospodářství, čili zjednodušeně řešeno čím více bude krbů, tím více bude lesů. Jinými slovy dřevo bude vždy k dispozici a fámy o různých zákazech pálení dřeva, zákazech krbů a podobně jsou fejk o což rozebíráme v souvisejícím článku níže. Teď se však budeme především zabývat ekonomickou stránkou věci. Než přejdeme k samotným výpočtům dokazujícím jednoznačnou ekonomičnost spalování dřeva, utrousím zde ještě několik praktických rad.

Suchost je základ.

Voda ve dřevě způsobuje, že se při hoření odpařuje a vzniká tak reakce, kdy při změně na plynné skupenství pohltí část energie, a proto mokré dřevo přestože hoří podstatně méně hřeje. Čím je v palivovém dřevě více vody, tím méně energie vydá. Pálit mokré syrové dřevo je neekonomické, nehledě na zanášení či přímo poškozování spalinových cest. 

Dřevní hmota při přirozeném provětrávání pod střechou sníží svůj obsah vody na 20% za jeden rok. Čerstvě vytěžené dřevo má vlhkost kolem 50%.

Proto je praktické - ekonomické nakupovat dřevo s předstihem, alespoň na jaře, aby dřevo mělo se přes léto čas do zimy se vysušit. Sníží se tak obsah vody ve dřevě, čímž se podstatně zvýší výhřevnost. Navíc na podzim před sezónou prodejci obvykle ceny zvýší. Ještě lepší je nakupovat s ročním předstihem, protože mráz má v první fázi dehydratace dřeva ještě lepší účinek než horko. Voda v syrovém dřevě je buněčného charakteru, rostlinná buňka má silnou stěnu a musí nejprve popraskat mrazem aby se uvolnila. 

Ideální je tedy zajištění dostatečně velkého zásobníku palivového dřeva, tak aby se nespotřebovalo za jednu sezónu vše a jen se doplňovalo. Palivo pak odebíráte z té části kde je to nejdéle skladované a následně pak z té strany zase doplníte nové. A příští sezonu zase odebíráte z druhé strany. Dojde tak k postupnému efektu že čím více zbude po sezoně, tím výhřevnější budete mít dřevo příště a spotřebujete ještě méně. A každý rok je výsledek lepší. 

Samozřejmě pokud prostory prostě k dispozici nejsou, nezbývá než si připlatit za palivové dřevo vyšší kvality. 

V případě vlastního kácení je ideální kácet dřevo v zimním období v době vegetačního klidu protože to je ve stromech podíl vody nejnižší, a dřevo podélně štípnout alespoň na půl. Na jaře pak míza do  vyrazí do nepokácených kmenů což dřevo pro palivové účely výrazně znehodnotí, a nemá už moc smysl jej kácet. Nehledě na to že kácet se má jen době vegetačního klidu kvůli ochraně přírody.

Výhřevnost palivového dřeva  aneb kolik stojí 1 kWh při spalování dřeva

Obecně je známo že při vytápění dřevem v uzavřeném krbu jsou náklady oproti například elektrice čtvrtinové až šestinové. Často si ale člověk pokládá otázku kolik ho vlastně stojí 1 kW při spalování biomasy, konkrétně palivového dřeva a ekobriket. Často o tom nemá kupující při nákupu ani přibližnou představu. Přitom tato informace je zcela klíčová pro možnost výběru nejvýhodnější komodity. Aby tedy kupující měl  možnost vybrat na trhu s palivy a energiemi  tu aktuálně nejvýhodnější variantu, a to nejen porovnání alternativních energií versus ekobrikety či dřevo, tak i porovnání jednotlivých palivových dřev, musí si tedy tuto hodnotu vypočítat.

Jednoduše řečeno kubík rovnaného dřeva je nutno přepočítat dle druhu dřeva a jeho vlhkosti na počet kilogramů.

Pak zjistit energetickou hodnotu kg daného druhu dřeva v dané vlhkosti a odečíst procentuální hodnotu ztráty při spalování dle účinnosti topidla.

Následně tyto dvě hodnoty mezi sebou vynásobit, aby vyšla celková čistá energie. Pořizovací cenu kubíku pak vydělit touto výslednou hodnotou jeho celkové energie a máme tu cenu za kWh. 

Bohužel je pravda, že obvykle je pro laika je tato informace prakticky nezjistitelná bez nějaké hlubší studie. My se zde ale se pokusíme našim klientům poradit jak na věc a přikládáme i výpočetní tabulku kterou naleznete ZDE.

Každopádně podstatné je znát druh dřeva a jeho vlhkost . Na základě toho se pak za pomoci tabulky odvodit objemovou hmotnost a energetickou hodnotu (výhřevnost) dané dodávky. Dodavatelé dřeva obvykle uvádějí jako míru RM (rovnaný metr). Někdy dodavatelé uvádějí hmotnost, ale ta se mění v závislosti na vlhkosti a navíc ji těžko můžete ověřit, proto doporučujeme se držet raději prostorových měr.

Při nákupu ekobriket se dá ještě celkem relativně jednoduše cena kW vypočítat, jelikož je většinou uvedená výhřevnost i hmotnost a cena na 1 Kg a tedy stačí převést údaj 1kWh =3,6 MJ a započítat účinnost topeniště a údaj je znám.   

U palivového dřeva však je tato informace pro laika téměř nezjistitelná protože dodavatel dřeva často  neuvádí celkovou váhu dodávky a už vůbec ne výhřevnost, ale pouze druh dřeva cenu za PRM (prostorový rovnaný kubík), a přibližný údaj o vlhkosti. K dosažení informace o výhřevnosti takové dodávky je tedy potřeba, jak už jsme uvedli, se dobrat dvou klíčových hodnot. Jaká je celková hmotnost dodávky a její výhřevnost k 1 Kg. Vše se točí hlavně kolem vlhkosti, protože ta určuje u dané hmotnosti jak výhřevnost při spalování tak objemovou hmotnost.

Kilogram dřeva jednotlivých druhů dřev se mezi sebou v energetické hodnotě liší sice minimálně a křivka energie se tak dá tedy zhruba odvodit, ale jejich objemová hmotnost se liší velmi, a to jak mezi jednotlivými druhy tak v závislosti na dané vlhkosti. Navíc hodnota hmotnosti se vlhkostí zvyšuje ale hodnota výhřevnosti se naopak snižuje, čili nárůst rozdílu hmotnost/výhřevnost je u různě vlhké dodávky značný.

Proto jsme pro naše klienty připravili ve formátu MS Excel již zmiňovanou jednoduchou doplňovací tabulku  a zároveň na další list i přehled výhřevnosti jednotlivých druhů při různé vlhkosti.

A teď tedy jak zjistit tyto dvě klíčové hodnoty daného PRM..

 A) hmotnost 

Dodavatelé dřeva nejčastěji uvádějí údaj v RM nebo taky "PRM" - Prostorovém Rovnaném Metru, někdy PRMS ( hodnota objemu kdy se dřevo vysype na hromadu a někdy zase PM ( plnometr nebo pevný metr) což je údaj kolik by dřevo skutečně zabralo místa kdyby jej bylo možno složit k sobě tak, aby mezi jednotlivými kusy polínek nebyly vzduchové mezery a dřevo vyplňovalo celý prostor. Obecně se uvádí že poměr mez PM / PRM / PRMS je 0,7 - 1 -1,7.

PRM neboli RM je asi nejjednodušší pro laika si přeměřit a tedy správně překontrolovat, proto doporučujeme pracovat s touto variantou a takto jsme pro vás i připravili již zmiňovanou pomocnou tabulku.. 

Z PRM je tedy potřeba zjistit předpokládanou hmotnost. Zde hrají roli  dva faktory -  typ dřeva a jeho vlhkost ( % podílu vody). Jednotlivé hmotnosti pro jednotlivé varianty lze dohledat ZDE.

 B) výhřevnost

Výhřevnost ( množství tepelné energie vyzářené do prostoru) určují stejné dva faktory - typ dřeva a podíl vody. Doporučuji použít opět s hora uvedený odkaz.

Vzorec výpočtu

Máme například nabídku na (druh?) dřevo, s podílem vody (? %) za cenu (? ,- Kč).

Vyhledáme si hodnoty A ( hmotnost)  a B ( výhřevnost) jednotlivého druhu dřeva při dané vlhkosti. Hodnoty vynásobíme a nakonec výsledek vynásobíme účinnosti topeniště ( cca x 0,75).

A) ?  kg  / 1 PRM  (celková hmotnost ) 
B)  ? MJ / kg ( výhřevnost v kWh na kg) 
A x B = C  (MJ / PRM - výhřevnost daného PRM v MJ) 
C : 3,6 = D (kWh / PRM - - výhřevnost daného PRM v kWh) 
(cena PRM : D) x ((?% účinnost. topidla)/100) = ? Kč na 1 kWh.

Hodnoty stačí jednoduše doplnit přímo do výpočetní tabulky ve formátu MS Exel kterou pro vás připravili  ZDE.

Příklad výpočtu

Máme například nabídku na tvrdé listnaté dřevo poražené loni voda 25% za 1100,- Kč.

A) 585 kg / PRM 
B) voda 25% , 12,5 MJ/kg
A x B = 7 312 MJ / 3,6 = 2 031 kWh
( 1 100 : 2 031 ) x ((75?% účinnost. topidla):100) = 92 hal. na 1 kWh.  

Další související témata: