Průvodce výběrem krbu

Nemáte-li představu zda chcete krb teplovzdušný, sálavý, či teplovodní, zde se vám pokusíme věc objasnit a poradit a jak při výběru postupovat. Topeniště neboli krbová vložka tvoří jádro krbu a tudíž je klíčovým prvkem celého kompletu. Před jejím výběrem je nutné správně stanovit výkon. A ten lze ale odvodit až po volbě způsobu distribuce tepla s čímž souvisí kolik prostor chceme krbem vytápět a jaké mají tepelné ztráty. V následujících třech krocích vám pomůžeme si vše objasnit.

1) volba distribuce tepla - ZPŮSOB  VYTÁPĚNÍ

Tepelný výkon můžete využít jen v prostoru dané místnosti, nebo ve více místnostech, či rovnou v celém domě. Podle toho se zvolí způsob distribuce tepla.  Dle daného systému vytápění dělíme krby na TEPLOVZDUŠNÉSÁLAVÉ TEPLOVODNÍ. Můžou být i HYBRIDNÍ , což je varianta kombinace jakýchkoliv dvou či dokonce všech z těchto tří uvedených variant. Každá s uvedených variant vytápění má, jak už to tak v životě bývá, své pro a proti viz. tabulka.

TEPLOVZDUŠNÉ SÁLAVÉ (akumulační) TEPLOVODNÍHYBRIDNÍ  
+ nízké náklady + rychlá distribuce tepla, možnost rozvodu do dalších prostor+ sálavé teplo tvoří většinu výkonu+ distribuce do všech prostor v domě + je možná akumulace energie do nádrže a její distribuce v dalších dnech což je jedna z nejklíčovějších výhod teplovodních. krbů + připojení do stávající teplovodní soustavy a doplňování se s kotlem či dalšími zdroji (solár, T.Č. atd.) + možnost ohřevu užitkové vody+ výhody všech typů a možnost jejich využití dle aktuální situace
- vnitřní prostory musí být přístupné přes servisní otvory kvůli občasnému úklidu usazeného prachu- sálavé teplo tvoři z celkového výkonu pouze cca třetinu (přes sklo). Zbytek tvoří konvekční proudění.- pozvolnější náběh vytápění, - vytápí většinou pouze prostory kam zasahuje obezdívka - vyšší náklady zejména na topeniště i obklad.- vyšší náklady zejména na topeniště a příslušenství (doporučena akumulační nádrž)- nejvyšší možné náklady 

2) jaké jsou tepelné ztráty?

Jakmile jsem si ujasnili množství prostor určené k vytápění, můžeme přejít ke stanovení tepelné ztráty objektu.  Ten se zpravidla vypočítá dle počtu m3 (plocha m2 vytápěných prostor násobeno výškou stropu). 

3) stanovení potřebného výkonu KRBOVÉ VLOŽKY

Známe-li požadované parametry 1) způsob distribuce tepla a 2) tepelné ztráty, můžeme přejít ke stanovení potřebného výkonu topeniště

V případě že již víte kolika kW topeniště potřebujete, nebo neznáte tepelné ztráty objektu a zároveň se nechcete zabývat jeho výpočtem, nebo vám na tomto parametru nezáleží, můžete rovnou přejít k bodu č. 3, tedy k výběru topeniště. Můžete využít náš konfigurátor, což je pomocný filtr produktů v našem e-shopu, kde zadáte jen hodnotu požadovaného výkonu v kW, nebo tuto volbu můžete ignorovat. Každopádně důrazně doporučujeme uživatelům se stanovení potřebného výkonu krbové vložky zabývat.


Další témata které by Vás též mohla zajímat:

Stavební připravenost pro krb

Před realizací krbu je nutné zajistit stavební připravenost. Základní tři hlavní body stavební připravenosti jsou:

1. / rovná nehořlavá podlaha dostatečné nosnosti,

2. / funkční dostatečně a dimenzovaný komín (pokud není předmětem dodávky),

3. / zajištěný přísun vzduchu pro hoření (pro tzv. CPV).

Dále se pak S.P. odvíjí od zvoleného typu krbu. Zda se jedná o teplovodní krb nebo teplovzdušný s přípravou pro teplovzdušném rozvody atd. Proto se doporučuje si předem ujasnit typ krbu k čemuž doporučujeme službu návrhy 3D.

Jaké jsou pořizovací náklady - "kolik stojí takový krb" ?

Na obecnou otázku kolik stojí krb lze odpovědět až po upřesnění specifikace zadání. Jinak by odpověď logicky byla rovněž obecná (např. 50 až- 170 tisíc). Laik může těžko ihned poptávku přesně specifikovat. Ke specifikaci proto slouží" 3D návrh na míru", díky kterému se krbař formou dotazů postupně dobere specifikace a je pak následně schopen klientovi dodat položkový rozpočet, tedy konkrétní CN. Zároveň si klient ujasní, jaké jsou technické možnosti, tedy reálnost jeho představy.

Jak a čím obezdít krbovou vložku ?

Zajímáte se o materiály vhodné pro případnou stavbu krbu svépomocí a jak obezdít krbovou vložku?  Úvodem bychom si dovolili upozornit, že již nejsou 90 léta a na běžné stavební materiály jako jsou např. plynosilikátové tvárnice, nebo vatou izolovaný SDK při obestavbě krbové vložky okamžitě zapomeňte, pakliže si krb stavíte pro sebe a jde Vám o zdraví rodiny. Další věc je že konstrukce krbu v dnešní době již musí splňovat určité bezpečnostní a hygienické normy viz. zásady níže. To je důležité nejen pro možnou údržbu v meziprostoru teplovzdušného krbu, aby rodina nedýchala přepálený prach, ale i pro přístup kominíka ke kouřovodu a případně i pro úspěšné získání revize či kolaudaci objektu. Každopádně doporučuji se nejprve poradit s kamnářem na provozovně než se do obezdění krbové vložky pustíte, protože .........

Zákaz pálení dřeva v krbech je fejk

V poslední době množící se zprávy o údajném chystaném zákazu spalování dřeva, či plošný zákaz používání krbových topidel, jsou typická dezinformace.

Dřevo je obnovitelný zdroj - biomasa a jeho spalování je dosud nejekologičtější způsob vytápění jelikož jde o uhlíkově neutrální energii. Uvolněné CO2 je totiž v absolutní rovnováze s množstvím které strom absorboval a které nový strom opět absorbuje. Poptávka po dřevu podporuje lesní hospodářství, čili zjednodušeně řešeno čím více bude krbů, tím více bude lesů.

Ocel nebo litina - jaký materál je vhodnější pro skelet krbové vložky ?

Je litinová krbová vložka to nejlepší řešení?  Často slýcháme protichůdné názory na ideální materiály pro konstrukce krbových vložek. Přitom podstatnější je spíše technické řešení konstrukce, které musí počítat s výhodami či nevýhodami hlavních materiálů to jest ocele či litiny.

Obecně platí že litina má lepší vlastnosti vůči nauhličování (lidově "propálení"), což u krbové vložky na dřevo v běžném provedení není možné), ale je zase křehčí což se kompenzuje sílou stěn..Ocel je naopak pružnější a v kombinaci s keramickým vystláním prostoru topeniště šamotem dosahuje lepších výsledků zvláště proti prasknutí nežli holé litinové .......

Je lepší jednoplášťová či dvouplášťová vložka?

Občas se stává,že zákazník řeší problém, zda se má rozhodnout pro jednoplášťovou či tzv. dvouplášťovou krbovou vložku. Často se domnívá, že v vytvoření většího tepelného efektu je lepší vložka dvouplášťová a že jedině takto lze rozvést vzduch do ostatních místností. Přesný opak je však pravdou jelikož jednoplášťová vložka se na rozdíl od dvouplášťové nepřehřívá a nepotřebuje ventilátor.Technici se vposlední době přiklánějí k názoru, že konstrukce dvouplášťových vložek je zastaralá a jedná se o vývojově slepou cestu. Toto lze samozřejmě celkem jednoduše a logicky vysvětlit. Teplovzdušné vývody se u krbu s jednopl. vložkou vyvádějí přímo z meziprostoru mezi vložkou a obezdívkou. Obezdívka tvoří druhý plášť a zároveň často i akumulační těleso. Obezdívky prošly za poslední dobu vývojem který provedl zásadní změny v této problematice ............

Ekonomie vytápění palivovým dřevem

Dřevo je obnovitelný zdroj - biomasa a jeho spalování je dosud nejekologičtější způsob vytápění. Uvolněné CO2 je v rovnováze s množstvím které strom absorboval a které nový strom opět absorbuje, čili je tzv. uhlíkově neutrální. Poptávka po dřevu podporuje lesní hospodářství, čili zjednodušeně řešeno čím více bude krbů, tím více bude lesů. Jinými slovy dřevo bude vždy k dispozici a fámi o různých zákazech pálení dřeva, zákazech krbů a podobně jsou fejk o čož rozebíráme v souvisejícím článku níže. Teď se však budeme především zabývat ekonomickou stránkou věci. Než přejdeme k samotným výpočtům dokazujícím jednoznačnou ekonomičnost spalování dřeva, utrousím zde ještě několik praktických rad.

Výhřevnost palivového dřeva  aneb kolik stojí 1 kWh při spalování dřeva

Jednoduše řečeno kubík rovnaného dřeva je nutno přepočítat dle druhu dřeva a jeho vlhkosti na počet kilogramů.

Pak zjistit energetickou hodnotu kg daného druhu dřeva v dané vlhkosti a odečíst procentuální hodnotu ztráty při spalování dle účinnosti topidla.

Následně tyto dvě hodnoty mezi sebou vynásobit, aby vyšla celková čistá energie. Pořizovací cenu kubíku pak vydělit touto výslednou hodnotou jeho celkové energie a máme tu cenu za kWh.